Ringlett

    Zítra začíná prosinec, zmizelo listí za stromů, přišel a odešel první sníh, všude je jen šero, mlha a splín se převalují mezi domy a stromy. Ráno se v mrazivém vzduchu tvoří obláčky páry a mrazík kreslí po sklech aut bílé povlaky. Občas se zrníčka jinovatky rozpouštějí v ranním slunci. Na náměstí rozsvítili stromeček a skrz mlhu žhnou světýlka. Přišla zima a svatý Martin zůstal doma jak moc se bál aby se nenakazil. Mladé víno je pomalu vypité a staré si užívá sudů v hlubokých sklepích. Z vesnic zmizela hejna husí. Srnky se pasou blíže k domům, ptáci začali okupovat krmítka na zahradách a u oken, veverka zlodějka někam zmizela a nahradila ji její zrzavá příbuzná rozhazující ztvrdlé pečivo po balkoně. Oříšky schnou na lískách. Z růží zůstali jen kraťounké stonky na záhonech a barevné listí hnědne po příkopech a lesích. Blíží se čas Vánoc. A proto ode mne žádnou růži nedostaneš. Strašně krásná budoucnost z níž mě se z toho líbí vlastně jen ta jinovatka pokrývající větvičky a vše co t

Strach   Tma, chlad a ztichlé město šumění větru v korunách stromů tušení lidí a jenom jedno gesto novinky rychle letí do všech domů přesto že mocní neřekli ni slovo všichni se stále bojí, armádě stačí slovo a vločky beznaděje snášejí se v tichu na Náměstí Nebeského klidu.