Příspěvky

písek

-
Obrázek
                            Zrníčka písku unášená zběsilou silou větru,                                                                        prolétají bezbranná hrdlem přesýpacích hodin. V objetí drobounkých vodních kapének,                                                                       pomalu mění horoucí jarní den. Šedá obloha se zalyká pláčem,                                                                       jen masa podlehlá gravitaci se řítí zemi vstříc. V neštovicích dopadů zůstávají zrna křemene,                                                                       jak miniatury hor z nichž vzešla. A prchající voda vytváří mapy předvěkých krajin,                                                                       ztracené už pouhou neznalostí lásky. To vítr mění svojí vůlí koryta řek,                                                                       tvář krajiny i vodní proudy. Osudy lidí, pouhým přemístěním malých zrnek písku,                              
Okomentovat
Další informace

Operation Repulse

-
Thunderbolty nad Bastogní Il-2 BOX special operation odkaz na vimeo
Okomentovat
Další informace

Životní změny II

-
Obrázek
  Není ze mě frutarián a pořád žeru maso, vydrželo mi to něco přes měsíc. Pokoušel jsem se ověřit tvrzení z obrázku vedle tohoto textu. Prostě mi to vrtalo hlavou a bylo mi dost blbě duševně. Zkusil jsem si tedy udělat sofistikovanou prdel z celého světa kolem mě. Vlastně to fungovalo, v práci se na mě koulali jako na ještě většího exota a záviděli mi odhodlání držet dietu a pracovat se svým jídelníčkem. Někde šlo pomalu o závist, další navrhovali psychiatrickou léčebnu. Takže k ověření jednotlivých tezí a tomu jak to dopadlo. Bod jedna. Nikdo se nepokusil, jen já a několikrát, tohle jsem prostě se zásobou vína, kterou jsem tu měl nedokázal. Na rovinu přiznávám, že mi začíná víc a víc chutnat, vodka, víno všeho druhu, gin, začínám se bát, že sklouzávám od kvartálního alkoholismu k tomu normálnímu. A že mi tedy náladu nevylepšuje. Jen se mi snáz usíná a nemám, nebo si nepamatuji, ujeté sny. Tedy když zrovna piju. V noci na dneše
Okomentovat
Další informace

Pokušení všedního dne

-
Obrázek
  Černovlásko, cizí violo vonící javorem plná křivek a harmonií rozezníš struny, v srdci zamrazí Černovlásko, linie šíje bělavým mramorem něha a hřích je symfonií oči jež svítí, myšlenky rozrazí Černovlásko, Tvá pokožka prodchnutá sametem tajemný úsměv fantazií svůdná Salome o život tančí Černovlásko …
Okomentovat
Další informace

Životní změny

-
Obrázek
  Přemýšlel jsem co se životem. Pochopil jsem, že potřebuji nějakou změnu, všechno mi padá na hlavu a nic mě nebaví. Ztrácím se ve svojí posteli a prázdném bytě. Tlačí mě srdce a mozek si prozpěvuje nesmyslné mantry. Zmiz, uteč, umři, zapoměň a stejně je všecko fuk. Potřebuji nějakou změnu, zdraví se sice zlepšilo, ale ještě něco by to chtělo. Poslední dobou mi navíc vůbec nechutná, v krámech jen bloumám furt kolem dokola. Nerozhodně přemýšlím a procházám se mezi regály, někdy mi kručí v břiše a okukuji co je k mání. nakonec odejdu s pár kousky pečiva. Chutná vlastně jen ovoce, po mase je mi zle, ale ne od žaludku. Ne nebolí mě svědomí, že žeru nevinná zvířátka. Dobře vím jak ty balíčky v chladících boxech vznikají a nevadí mi to. Ostatně plácnout králíka za uši a stáhnout mu kožíšek ještě umím. Tady není problém.     Nicméně poslední dobou jedu na litrech pudinku, vodě, litrech červeného vína a vůbec nechutných věcech balených do blistrů a vaniček z plastiku. Sem tam to proložím smaže
Okomentovat
Další informace

pocit bezpečí

-
 Víš Veroniko, pamatuji si jeden večer, kdy jsem byl na návštěvě u známé, směl jsem přespat a dobře jsme se bavili. Večer byl dlouhý a trocha bílého vína prozářila svými odlesky příšeří pokoje. Ta žena odešla do koupele a já zůstal sám, v křesle jsem listoval knihou, a v pološeru se trochu zasnil. Nějakou dobu jsem už byl nemocný a léky s kortikoidy nechávali stopu na mé mysli.  Po čase se vrátila zabalená v ručníku, který přetékal jejími oblinami a z kterého jí málem vykukoval zadeček. Přímo přede mnou začala z koše lovit vyprané prádlo a zdobit jím věšák. Chvilkově tak bylo vidět tu více, tu méně půvabné kůže. Někdy se trochu posunul větší kus ručníku a dával více znát než tušit. Seděl jsem v křesle, sledoval vše co se nabízelo a přihloule se usmíval.  O něčem jsem mluvili, ale pamatuji si jen její větu.  "Nekoukej tak, jsem stejně puklá jako všechny ostatní."    Mozek říkal, Dane, s tím by jsi měl něco dělat, tady se otvírají možnosti a sny. A srdce si běželo svým tempem.
Okomentovat
Další informace

A mraky jdou

-
         Sleduji mraky letící blankytnou šedí oblohy, skvrny, patvary vodních par, krásné v ošklivosti svých tvarů, rozdrbané pozůstatky nebeských Titánů, trhají se o vrcholky kopců, proplétají s větvemi stromů a dosahují k hranicím stratosféry. Pluje mi nad hlavou srdce jednoho z Titánů, natržené neznámým hrotem a pod ním několik krůpějí krve. Obzor se barví červení umírajícího slunce a tmavé kopce pod ním připomínají hlínu k zasypání čerstvého rovu. Melodie vanoucího větru je neslyšná, přehlušila jí televize od sousedů, pláč dítěte a zvuky aut na silnici, štěkot podvraťáků o pár domů vedle. Ptáci šli spát. Vůně zkosené schnoucí trávy se nese nad loukou a bojuje se zápachem cigaret, cvrčci se snaží hledat soulad ve svých melodiích a připomínají mi zběsilý řev cikád který si pamatuji od břehu jaderského moře. Sůl ve vzduchu chybí a horko pominulo. Melancholie prorostla mou duši a na víno nemám chuť, optimismus i naděje se stávají cizím slovem v zaprášeném slovníku ve zrušené knihovně m
Okomentovat
Další informace