Proč?
Proč bych měl psát, když všechno už napsali jiní? Bob Dylan - Aint Talkin
Příspěvky
Dnem lahve
Jak naděje plné. Jako když se pohledem skrz klíčovou dírku snažím pochopit Vesmír. Setina vteřiny na malbu Venuše. Hledím na svět přes optiku uraženou z prázdné lahve, deformovanou a rozplyzlou, někde se táhne duha po stráních a černý stín schoval nejostřejší bod. Modrá tma oblohy a nohy v mokré trávě. Bahno mezi prsty a triko nalepené na tělo. Koušíčky stébel trav a malé mušky všude. Husí kůže a kapky vody na řasách. Z opačné strany údolí řvou krávy a tady mlčí posečená louka. Ve stopách traktoru se temně leskne voda. Noc se připlížila a zahnala poslední paprsek.
Kvalita života
Nejsem dobrý otec 1. neodevzdávám dceřino kapesné matce 2. Dovoluji ji si vyjádřit nesouhlas s tím že bych měl řešit jak uklizeno má dcera u matky 3. Dovolím si naznačit, že úhradu poškozeného mobilu si musí vyřešit dcera a matka, protože dohoda o vyrovnání škody se neudála v mé přítomnosti 4. Dovolím si naznačit, že matka je jak zaseknutá LP deska Taky nejsem dobrý tatínek: 1. Neumím koupit správný šampon 2. Nechápu na co je kondicionér 3. Používám na celého sebe a celý sprchový kout jeden sprchový gel 4. Neumím vybrat odlakovač na nehty podle jeho citlivosti k outfitu mé dcery No tak to je snad ve zkratce všechno. Taky nejsem dobrý zákazník 1. Protože nechci žádné kluby, karty a vůbec 2. Odmítám si pípat aplikace 3. Nechci si dodatečně kupovat něco co nepotřebuji protože je to v akci Jsem špatný člověk
Netoulej se nocí sám
I. Temnou nocí se táhnou jen k samotě odsouzení. Nezní jí volání putujících kmenů, nikde není vidět osamělé ohně. Jen místy planou ohně v kruzích kolem stanů z vydělaných koží. Nikdo necestuje sám a už vůbec nenocuje na otevřeném prostranství. Víš proč to tak je můj náhodný hoste? Sedíš mi tu u mého ohně a venku podupává tvůj zvláštní velký pes, na kterém jsi přijel. Nevíš, to proto Tě překvapilo, že kolem naší vsi nejsou žádné hlídky, než ty které zpoza trnité hradby přihazují dříví a suchý hnůj na ohně planoucí venku. Možná jsis všiml, že přitom koukají spíše nahoru nad své hlavy, než kam vlastně co hází, nebo co se odkud blíží. Ne? Zvláštní. No, možná bych ti to měl povědět. Několik zim zpět se našim chlapcům během lovu povedlo objevit v pláni muže. Vypadal jako by spadl z vysokého útesu. Rozlámaný tak jako by někdo každičkou jeho kost přerazil válečnou holí, v jeho bocích byly stopy po kamenných nožích, podívej skoro jako po tomt...
písek
Zrníčka písku unášená zběsilou silou větru, prolétají bezbranná hrdlem přesýpacích hodin. V objetí drobounkých vodních kapének, pomalu mění horoucí jarní den. Šedá obloha se zalyká pláčem, ...
Úhel pohledu
Vidíš Magdalenko, požádal jsem Tě o pouhých několik hodin života, kousek únorového dne. Nechal Ti na libosti kdy, protože při Tvých povinnostech a závazcích se uvolníš hůře než já. Nabídl jsem Ti kus žvance a očekával jen pár slov a trochu společnosti. Nedopadlo to. V pořádku, nemám Ti to za zlé. Zvykl jsem si. Snažím se najít společnost, ale vůbec mi to nejde. Vyžaduje to, a případné rozšíření vztahu také, vyrazit ven. Mezi cizí lidi. A to mě neláká. Nemám si pomalu co říci ani s kamarády, a i těch mám stále méně. Přátele počítám na prstech jedné ruky a ty prsty mi ještě zbudou. To není stížnost. Konstatuji. Zkouším se seznámit a dělám to blbě. Přes seznamku, je to děsuplná disciplína. Ale jít ven se bojím, odrazuji mě lidé co neznám, hluk a nechápu je. Seznamka možná v mém případě není také dobrý nápad. Pro ty krásné jsem chudý a ošklivý, pro ty rádoby inteligentní se jevím obyčejným troubou s výučním listem, ty hloupé odrazuje můj zájem o dceru, vša...