Tohle není Arrakis
písek písek a poušť jen prázdno s převalujícím se pískem, žluté nekonečné moře řezajících kamínků, semtam skály nebo roztroušené skupiny balvanů. Vítr nesoucí se kolem, pískající kolem balvanů a vyjící ve skalách. Vítr nesoucí s sebou myriády řezajících krystalů písku. Řeže mě skrz kombinézu, nevím, jak jsem se zde ocitl, vše je v mlze a něco v hlavě mi říká kterým směrem jít. Pamatuji si pět dní v téhle poušti. Čtyři bez jídla, tři bez vody. Dny tu nejsou tak horké a noci studené jako na sahaře, teplota vlastně skoro neosciluje a vlhkost není k nalezení. Po obloze plují podivné věci, asi nejvíce připomínající napájecí kabel pro počítač. Na konci jejich těla jsou dokonce tři různobarevné výstupky, mezi nimiž přeskakují výboje statické elektřiny, jak je stvoření vleče po písku. Někdy tvor prohne v zádech do kruhu, zarazí dvojici klů do písku. Občas při tom zmizí pod úrovní pouště a už se neobjeví. Častěji se po chvíli vznese zpět k obloze a na svých klech nese nabodnutou jakousi