6:36
Každé ráno v 6:36 se v ohybu silnice před mým oknem objeví víla. Vynoří se v zatáčce napůl jako přelud v ranní mlze, ztepilá černovláska, mladá jako listopadové víno a krásná jako orchidej v amazonském pralese, rychlým elegantním krokem mladé laně se pronese prostorem orámovaným obrazem mého okna a zmizí ze zorného pole. Je 6:38 a je po okouzlení.
