Ringlett

Proč bych měl psát, když všechno už napsali jiní? Bob Dylan - Aint Talkin

Jak naděje plné.     Jako když se pohledem skrz klíčovou dírku snažím pochopit Vesmír. Setina vteřiny na malbu Venuše. Hledím na svět přes optiku uraženou z prázdné lahve, deformovanou a rozplyzlou,  někde se táhne duha po stráních a černý stín schoval nejostřejší bod. Modrá tma oblohy a nohy v mokré trávě. Bahno mezi prsty a triko nalepené na tělo. Koušíčky stébel trav a malé mušky všude. Husí kůže a kapky vody na řasách. Z opačné strany údolí řvou krávy a tady mlčí posečená louka. Ve stopách traktoru se temně leskne voda. Noc se připlížila a zahnala poslední paprsek.