Poslední dobou se mi zdá o plnoletém Klokanovy, což občas obnáší šílené skutky a sem tam jámu plnou nehašeného vápna. Černovlasé dívce jménem Patricie, vlastně ani žádnou takového jména neznám, která mne snad i miluje a miniaturním vozítku značky Caterham 7. Paradoxně velmi často se mi zdá i o domě číslo popisné 85, který už dávno není v majetku naší rodiny. A přesto se jím ve svých snech stále procházím, stále v něm žiju a nejenom já. A i přeto, že pochybuji, že by ještě stála trhám si na té zahradě hrušky ze stromu a ve sklípku pod svahem se skrývají lahve vína a moštu ze zelených sladkých letních jablek.
2016
Neděle začala z lehka, normální procházka po lese plném mochomůrek velikosti paneláku a vyhýbání se podrážkám s trny na nohou hnědě zbarvených ještěrek chrlících lávu. Ok.
Pondělí si přisadilo a nechalo mne jezdit tramvají. V pořádku. Po Brně, fuj, a s červenou čepičkou na hlavě, sem tam z konečné na konečnou s občasným přestupem na Ostravské metro. Zastávka Horníků OKD vysypaná uhelným mourem byla osvěžující.
Úterý. Hurá s tankovou divizí na Brusel bourat Evropský parlament. Vybuchující Leopardy, poletující hlína, drcení kostí pod pásy, osvěžující déšt napalmu v borůvkovém lese s odvetnou palbou králičí legie EU a nasazením liščích průrazně explozivních střel. Naštvané prase na dvanácté a zvuk Brrrrrrttttttttttt, to jak začal zvonit budík.
Středa byla mírumilovná. Stal se ze mne návrhář práskaček pro ženské s košíčkovou výstuží v podobě desetipalcových ocelových desek s keramickou výplní. Navrhli jsme i verzi s košíčky BC. Ať už to znamená cokoli, vybavenou držáky na popcorn.
Čtvrtek se ukázal také inspirativním. Měco jako medvěd nebo vombat v lidském světě. Život byl dost náročný, postupně jsem poznal tři osoby a kdy jsem je všechny poznal zjistil jsem, že jsem v podstatě poznal tři změněné a přenesené osoby které tvořili jistý celek a že tomu vůbec nerozumím, protože podmínky a situace za kterých jsem je poznal neprosto neodpovídali jejich vzájemnému vztahu a vlastně jsem pro ně byl jen přelud, sen který přicházel ve spánku. Fuj. Musím si nechat udělat laboratorní rozbor vody co tu pijeme.
Výlet s Klokanem se najednou změnil na hru na schovvanou kde nám jednoho z lidí kteří mne hledali dělal děda (+ 1993), s tím že vše probíhalo v zimě, z toho byla najednou akce kde v zimě máme najít nějaký barák v polích, kdy tři hodiny jsem strávil hledáním maskáčů a bílích převlekáčů na vrcholu skříně o ploše 30x100 cm. Následně jse procházel hájem topolů kam jsem se schoval před hlídkou četníků vedených slečnou Učitelkou abych tam narazil na stádo černých býčků s nimiž jsem si následně hrál na tu schovávanou. Po té co se poslední z býčků omráčil o topol o průměru kmene k deseti centimetrům, mne objevili četníci a já se schoval do technického zázemí přehrady a prchal před náhle se objevivší bandou desetiletých dětí po různých schodech, průchodech a kanálech aby se z posledního kanálu najednou stala loď jedoucí po zarostlé hladině kanálu, tentokrát ovšem ve formě nikoli splašky vedoucího. V okamžiku přechod na formu vlaku a cesta kamsi, ilegální přechod hranic v tomtéž vlaku bez lístku , hádka s průvodčím z kterého se po chvíli stal Klokan aby po vteřině zmizel v návalu pohraničníků tvořených 50 Archiemi a útěk sněhovou závějí za mohutného pokřiku fretek a přemýšlením kam zmizel Klokan s dědou a proč mě sakra ještě nenašli ...
Letošní duben ..
Invaze společné armády EU a Malediv do USA vyprovokovaná neplacením úhrad za cestovní výlohy. Kvůli válečným zločinům jako nedostatečná srdečnost k barevným domorodcům a používání nerůžových zbraní s více než třemi náboji, přidělen jako pozorovatel k Apačcské kavalerii používající Tyrranosaury, přeškolení na farmě buhví kde v poušti, kde i kameny se snaží utéci ze sluníčka a upozornění "Budte v klidu, oni sice chňapají po kotnících, ale jinak jsou to zlatíčka". Dovolená v dobytém městě, kde z nařízení okupační vlády musí pozůstalé obyvatelstvo odevzdat veškeré nůžky a příborové nože a k odívání používat pouze 75 cm dlouhý proužek gázy číslo 10. Zpět u Apačů, zraněn v boji během střetu s americkou kavalerií, po nárazu svého Tyrranosura do osmikovového OA. Jak se to stalo? Rozeběhlý Tyrranosaurus zakopl o za křovím ukryté OA , upadl a jeho pád mne vymršil přímo do americké polní nemocnice kde mne vyděšená zdravotní sestřička ve velmi krátké pracovní uniformě polila desinfekčním prostředkem na bázi javorového syrupu, načež si mne vlastní jízdní zvíře spletlo s pamlskem. Odeslán k odpočinku na Maledivy. Zapomněl vyfasovat skafandr a dýchací lahev. Tudíž od vystoupení z ponorky plavu čubičku nad jedním ze zaplavených hotelů.
No myslím, že jako částečný pohled do mé hlavy by to mohlo pomalu stačit?
Komentáře
Okomentovat
Prosím važte slova a pamatujte, že svým příspěvkem děláte reklamu sobě, nikoliv mě.