Perníková chaloupka

 

Letní prázdniny v plném proudu, děti není k obrovské radosti rodičů kam uklidit, letní tábory praskají ve švech, školní družina nefunguje a školní personál se pomalu vzpamatovává z omámení vyvolaného přísunem uklidňujících léků. Mařenka a Jeníček, toho času osmiletí haranti na zabití hrají na nervy sví matce a otci. Dotyčná matka uprchla do zaměstnání a otec zoufale bere obě děti s sebou do lesa. Kus od domu vznikl na jaře polom a lesáci ho teď létě pomalu likvidují.

Dětičky poletují v blízkosti motorových pil, Jeníčka chytá hysterický záchvat nad absencí signálu WiFi a Mařenka odstřeluje svou airsoftovou puškou dřevorubce, houby, veverky, prostě vše. Naštvaný a postřelený polesný chvilku seřvává tatínka obou harantů a ten je rezignovaně odvádí na blízkou paseku se seníkem. Zabavuje nadšené Mařence sirky a nechává obě děti se zásobou potravin o samotě s tím, že si je za pár hodin vyzvedne.

Kolem poledne sebere polesný auto a několik lesáků a vydávají se na oběd do blízké vesnice. Několik dalších pokračuje v práci a unavený tatínek obou dětí si sedá se svačinou do stínu vývratu. Jeden ze zbylých lesáků se propracovává padlým kmenem s rachotící motorovou pilou v rukách, odvětvuje a rovnou krátí kmen na dvoumetrové klády. Najednou se mu zbytek mu kmene vymršťuje do výšky a kořenový val stromu zapadá zpět na své původní místo. Lesák si povzdechne a vyrobí z pozůstatků smrku standardní pařez.

Pozdní odpoledne, lesáci balí svá fidlátka. Les ztichne. Na pasece opodál si spolu hrají dvě děti a z neohrazeného ohniště začíná stoupat hustý dým doutnajícího mokrého dřeva a listí. Dva buřty napíchnuté na klacku se hroutí do kouřící hromady listí.

Večer. Pod vývratem se probudí telefon a melodie "We are champions" se rozezní lesem a po chvilce ztichne. Oheň na pasece dohořívá, děti se navzájem osočují, které z nich ztratilo mobil a spálilo poslední kousek chleba z batohu. Jeníček se zvedne z trávy kam ho složila popuzená Mařenka a rozběhne se někam do lesa. Asi po minutě se Mařenka rozhlédne po temnoucím pasece a černajícími stíny smrkové monokultur y a vydává se za Jeníčkem, nebo spíše za zvukem lámajících se větví ve směru kam dotyčný zmizel.

Setmělo se. Měsíc vysoko na obloze. Telefon zvonící své vyznání vyplaší pasoucí se srnu a pomalu slábne. O kus dál na pasece pod seníkem se ozve písnička z večerníčku o včelích medvídcích a dlouho nepřestává. Vibrace pomalu přesouvají mobil hromádkou jehličí a ničí snahu mravenců o důstojné bydlení. O několik kilometrů hlouběji v lese zakopává vyděšený Jeníček o Mařenku sedící v loužičce své moči pod skalním převisem.