Tři čuníci


Krutá horská zima, v osamělém domečku pod lesem si tři čuníci na ohni v krbu vaří k pozdní večeři fazole v rajské omáčce. Škvírou pode dveřmi profukuje průvan. První čuník se najednou zamyslí a prohlásí "Snad se tu neukáže vlk, nevím jak by jsme mu utekli v tom sněhu venku." Druhý čuník na to "Snad by jsme mohli schovat na půdě." A třetí čuník to rozetne "Ty První jsi nejstarší, třeba by jsi se mohl obětovat ve prospěch většiny" řekne s krví podlitýma očima. V chaloupce zavládne okamžitě těžké vše obsažné ticho, které asi po čtvrt hodině přeruší ťukání na dveře.

Všichni tři čuníci se okamžitě srazí do jednoho chumlu a strnule zírají na dveře. Zvuky se začnou ozývat od zamrzlého okna a v ledu na něm se pomalu dělá kolečko odkrytého skla. Čuníci se vrhnou ke stranám okna tak aby je nebylo vidět. Zvuky ztichnou.

Po chvíli se pomalu začne kývat lustr uchycený k jednomu z trámů střechy. Čuníci po sobě začnou vrhat vyděšené pohledy. Druhý čuník se vrhne k příborníku a vytáhne obrovský nůž na chléb.
Najednou se od dveří začnou ozývat zvuky a údery na jejich dřevěné desky. Dveře poskakují v rámu a závora pomalu prohrává svůj boj s náporem úderů. Tři čuníci namačkáni v nejvzdálenějším rohu místnosti si vzájemně lezou po hlavách.

Dveře vzdají svůj boj a s ohlušujícím úderem se zaráží o stěnu. Dovnitř vrazí na kost promrzlý vlk.

"Shalom" prohlásí.
A tři čuníci se s úlevným výdechem skácí k zemi.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krutý život

Dopis do neznáma

Fotřík na baterky