Pátek třináctého v pondělí šestého

Pátek třináctého, nevím, nikdy mi nevadil. Ale takový soukromý pátek třináctého si může kdokoliv udělat vlastně kdykoliv. Stačí jen trochu chtít. Jako třeba já dneska.

 

 

 

 

Hned ráno jsem přijal platbu za 67 korun a vyfasoval zelenou bankovku. Šup sní do šuflíčku a vrátit na stovku.

Následoval divný pohled zákazníka a dotaz " Nevrátil jsi mi málo Petře?"

"Ne, vrátil jsem ti na tu stovku co jsi mi dal."

"Dal jsem ti dvoulitr."

"Ne" "Jo" a tak dál asi pět minut. Oba jsme si byli jistí, že máme pravdu jako trám.

Zasáhla kolegyně a že přepočítáme pokladnu.

"Ne, to není třeba, koukni se na stovky, co je nahoře, já jsem dostal stovku a nikdo od té doby neplatil.

Kolegyně se jukla do pokladny a vytáhla ...

.... no dvoulitr. Fajn, jsem za vola. Ale dobrý, prostě se občas zadaří udělat volovinu.

O pár desítek minut později píší z účtárny, že nemáme přijaté palety. Tak si vytisknu doklad z mejlu, zkouknu klik toho je a tam 1Ks, najdu si v počítači objednávku a dopíšu i přijmu jeden kus. Za pár minut dotčený hovor z účtárnou. "Přijal jste jeden kus místo dvanácti." Kroutím hlavou a tvrdím, že je to nesmysl a vůbec. Po delší diskuzi to jdu zkontrolovat. A ono, druh jednotek 1Ks, počet jednotek 12 Ks. Ok, za vola podruhé.

Někdy po desáté jsem se šel nadechnout čerstvého vzduchu, stoupnu si do šoupaček a koukám jak to máme krásně. Venku sluníčko, teploučko a najednou mě něco drapne za prdel a já jsem zavřený v šoupačkách co nemůžou ani tam ani zpátky. Poděšené pípání dveří, chechot kolegyň a zákazníků. Skvělé. Za vola potřetí. No snad to za ten jeden den stačilo a nic dalšího už mě nečeká.

Teď to sem vše krásně vypíšu a budu za blbečka počtvrté. Ale snad vám to zpříjemní den :)