Životní změny

 

Přemýšlel jsem co se životem. Pochopil jsem, že potřebuji nějakou změnu, všechno mi padá na hlavu a nic mě nebaví. Ztrácím se ve svojí posteli a prázdném bytě. Tlačí mě srdce a mozek si prozpěvuje nesmyslné mantry. Zmiz, uteč, umři, zapoměň a stejně je všecko fuk.

Potřebuji nějakou změnu, zdraví se sice zlepšilo, ale ještě něco by to chtělo. Poslední dobou mi navíc vůbec nechutná, v krámech jen bloumám furt kolem dokola. Nerozhodně přemýšlím a procházám se mezi regály, někdy mi kručí v břiše a okukuji co je k mání. nakonec odejdu s pár kousky pečiva. Chutná vlastně jen ovoce, po mase je mi zle, ale ne od žaludku. Ne nebolí mě svědomí, že žeru nevinná zvířátka. Dobře vím jak ty balíčky v chladících boxech vznikají a nevadí mi to. Ostatně plácnout králíka za uši a stáhnout mu kožíšek ještě umím. Tady není problém.

 

 

Nicméně poslední dobou jedu na litrech pudinku, vodě, litrech červeného vína a vůbec nechutných věcech balených do blistrů a vaniček z plastiku. Sem tam to proložím smaženým. nemám už z jídla radost a schází mi chuť.

 

Bude ze mě frutarián. Zkusím prostě žít trochu jinak. Konec vaření, problémů s váhou, s nechutenstvím. Budu jíst ovoce, pít ovocné šťávy. Budu si muset zvyknout, ale zkousnul jsem už jiné věci a taky jsem to přežil. Víte co ušetřím na elektřině, když nebudu muset zapínat varnou desku, odpadne mi většina mytí nádobí. To mě ostatně nikdy nebavilo a leckdy mi tu v dřezu rostla i plíseň, někdy už i po týdnu. Občas na ní dokonce byli takové jakoby hruštičky na štětičkách. Zelené vlasy, bílá vlákna. No naštěstí ještě nikdy nepřerostla přes vnitřní okraj dřezu.

 

Dobře sem tam si s dcerou skočím na dort, to nepopírám. Ale bude ze mě lepší člověk. Nový člověk.