Velmi rád se jen tak toulám krajinou a koukám kolem sebe. Jen tak s sebou plácnout někde na drn nebo lavičku a nechat mluvit to co je kolem mne. Vlastně k tomu kolikrát nepotřebuji ani tu společnost
Nejsem dobrý otec 1. neodevzdávám dceřino kapesné matce 2. Dovoluji ji si vyjádřit nesouhlas s tím že bych měl řešit jak uklizeno má dcera u matky 3. Dovolím si naznačit, že úhradu poškozeného mobilu si musí vyřešit dcera a matka, protože dohoda o vyrovnání škody se neudála v mé přítomnosti 4. Dovolím si naznačit, že matka je jak zaseknutá LP deska Taky nejsem dobrý tatínek: 1. Neumím koupit správný šampon 2. Nechápu na co je kondicionér 3. Používám na celého sebe a celý sprchový kout jeden sprchový gel 4. Neumím vybrat odlakovač na nehty podle jeho citlivosti k outfitu mé dcery No tak to je snad ve zkratce všechno. Taky nejsem dobrý zákazník 1. Protože nechci žádné kluby, karty a vůbec 2. Odmítám si pípat aplikace 3. Nechci si dodatečně kupovat něco co nepotřebuji protože je to v akci Jsem špatný člověk
Dokoukali jsme s Klokanem filmovou sérii o ňoumovy co se stal slavným díky své lehkomyslnosti a tomu, že ho jeho zahradník na svých zádech donesl do hloubky činného vulkánu. Film o tom jak se lůzr a ztracenec vyhoupnou na výsluní díky nedokonalosti systému, sociální nerovnosti a ruce osudu podřízené dlouho žijícím asexuálním bytostem se sklony k dobře vedené plemenitbě nižších stvoření. Jinak jsem zdráv a věnuji se mučení malých zvířátek koktajících neznámá složitá slova s přehlasovynými písmenky. Venku padá tuhý déšť a zaplavuje okolí tuhnoucími loužičkami. Tma se opírá o okno a snží se ohřát uvnitř bytu. Sýkorky vzdali snahu prokopat se krmítkem a vyklidily pole pro veverku se šátkem přes oko kradoucí tvrdý rohlík z okeního parapetu. Podle naší politické representace se nejlépe vlakem cestuje v případě, že ostatní zůstanou doma. Svět pokračuje v šílenství. Výkupní cena lymfy se ztrojnásobila, na to reagují některé domovy důchodců zaváděním lymfatických farem pro zlepšení fyn...
Jak naděje plné. Jako když se pohledem skrz klíčovou dírku snažím pochopit Vesmír. Setina vteřiny na malbu Venuše. Hledím na svět přes optiku uraženou z prázdné lahve, deformovanou a rozplyzlou, někde se táhne duha po stráních a černý stín schoval nejostřejší bod. Modrá tma oblohy a nohy v mokré trávě. Bahno mezi prsty a triko nalepené na tělo. Koušíčky stébel trav a malé mušky všude. Husí kůže a kapky vody na řasách. Z opačné strany údolí řvou krávy a tady mlčí posečená louka. Ve stopách traktoru se temně leskne voda. Noc se připlížila a zahnala poslední paprsek.
Komentáře
Okomentovat
Prosím važte slova a pamatujte, že svým příspěvkem děláte reklamu sobě, nikoliv mě.