Noční poutník


Toulám se noční krajinou
nohama vnímám trávu zrosenou
ale tu krásu hvězdnatou, nevnímám
myslí jsem jinam zatoulán
snažím se přijít na nápad
jak vyplout zpět, do klidných vod
opustit proudy neklidné
nemít už mysl bolavou
objevit nový přístav
co skryt je mlhou, dálavou.

Toužím zas jen tak chodit tmou
vnímat lesk hvězdokup
a s paní měsíční
vést v verších rozhovor
o běhu všedních dní
a kráse nevšedních
jak já mám život rád
a ona kolik toho viděla.

Jen tak si lehnout do trávy nad hlavou nebe
jež mění barvu z temné na světlou
přivítat den co přišel po noci
mít důvod pro nějž žít.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krutý život

Dopis do neznáma

Fotřík na baterky