Supermarine Spitfire od Type 300 po Type 352, pokračování druhé

 

 

 

Typ 329 - Spitfire Mk. II
 

Spitfire Mk.II

V důsledku snahy o sériovou produkci Spitfiru, došlo v konstrukčním oddělení firmy Supermarine ke kompletnímu překreslení plánů Spitfiru typ 300 a ke konstrukčním úpravám podporujícím jednoduchou sériovou výrobu letounu. I přes 1400 vyrobených Spitfirů Mk.I a značnou šíři subdodavatelů šlo totiž při výrobě této verze o sice velmi rozšířenou, ale přesto kusovou výrobu jednotlivých strojů. Pro velké množství objednávek, bylo plánováno přesunout část výroby do nově postavené továrny patřící lordu Nutfieldovy v blízkosti Castle Bromwich.
Také probíhali zkoušky nového motoru Merlin označeného jako typ XII, upraveného pro o něco větší výkon (876 kw/1175 k) a hlavně snazší sériovou výrobu.

Spitfire Mk.II

Výsledkem těchto snah byla nová produkční varianta Spitfiru založená na použití Merlinu XII a úpravách pro velkosériovou výrobu. Jednou z nejmarkantnějších odlišností nového motoru bylo i použití pyrotechnického Coffmanova startéru, což se projevilo i na vnějším vzhledu letounu. Na pravém boku motorového krytu se objevil kapkovitý výstupek kryjící tento startér. Startér obsahoval zásobník umožňující tři spuštění motoru. Letoun tak měl být nezávislí na pozemním zdroji energie, i když spouštění pomocí vnějšího zdroje mohlo být také používáno. Pro chlazení tohoto typu motoru, byla také zavedena nová chladící směs. V dosavadních letounech byl používám čistý glykol, nový motor měl poněkud kultivovanější teplotní režim a tak bylo možno použít směsi glykolu a destilované vody v poměru 30:70.

Prototyp Spitfire Mk.II LR na základě Spitfire Mk.I

Prvním letounem a vlastně předprototypem nové verze označované jako Typ 329 se stal přestavěný Typ 300 sériového čísla K9788 používaný továrnou Supermarine jako zkušební. První opravdový Spitfire Mk.II vzlétl v červnu 1940 a následovala ho malá zkušební série letounů.

Produkční Spitfire Mk.II LR během operačního letu nad Francii

Od září 1940 začaly z továrny v Castle Bromwich vycházet první, skutečně sériové, kusy nového Spitfiru Mk.II poháněného motorem Merlin XII a vybaveného jedním ze dvou typů třílisté stavitelné vrtule. Podle momentálních dodávek vyjížděli z linky stroje vybavené buď vrtulí De Havilland nebo Rotol. Letouny lze od sebe nejlépe rozeznat podle tvaru vrtulového kuželu. Nicméně během služby jednotlivých strojů se měnily i typy vrtulí na nich použité.

Spitfire Mk.IIc

Typ 329 tedy Spitfire Mk.II se vyráběl ve třech základních provedeních. 720kusů bylo vyrobeno jako Mk.IIa s výzbrojí osmi kulometů Browning Mk.II* ráže 0.303“/7,7 mm, dalších 170 v provedení Mk.IIb s výzbrojí tvořenou dvojicí kanónů Hispano Mk.II ráže 20 mm a čtveřicí kulometů Browning Mk.II*.

Třetí provedení vzniklo přestavbou nejspíše 60 ks strojů verze Mk.IIa na dálkovou stíhací variantu LR.Mk.IIa. Zástavba nádrže na 182 litrů pod levou polovinou křídla značně prodloužila dolet, avšak dosti omezila rychlost a obratnost letounu, nemluvě o dosti náročné pilotáži.

Spitfire ASR MK.II zachycený během inscenovaného nakládání kontejnerů se záchraným člunem

Poslední vyráběnou variantou se stala verze MK.IIc, od roku 1941 označovaná jako ASR Mk.IIc. Vyznačovala se zástavbou motoru Merlin XX a úpravou pro nesení záchranného člunu v pouzdře v trupu. Varianta sloužila pro vyhledávání osádek sestřelených nebo havarovaných letounů nad mořem. Tato verze si zachovala původní výzbroj, podle toho z jaké varianty byla přestavěna, nejčastěji se jednalo o přestavby varianty Mk.IIb.

Několik desítek letounů bylo přestavěno na Spitfire Mk.V.

Rozpětí 11,23 m
Délka 9,13 m
Výška 3,79 m
Maximální rychlost / ve výšce 595 km/h / 6100 m
Dolet 930 km
Dostup 9700 m
Hmotnost prázdného stroje 2166 kg

Výroba podle zakázek:
981687/39            920ks  Castle Bromwich
P7280-P7329,P7350-P7389,P7420-P7449,P7490-P7509,P7520-P7569,P7590-P7629,P7660-P7699,P7730-P7759,P7770-P7789,P7810-P7859,P7880-P7929,P7960-P7999,P8010-P8049,P8070-P8099,P8130-P8149,P8160-P8209,P8230-P8279,P8310-P8349,P8360-P8399,P8420-P8449,P8460-P8479,P8500-P8531,P8533-P8536,P8540-P8541,P8543-P8549,P8562-P8563,P8565-P8577,P8579-P8580,P8582-P8584,P8586-P8599,P8601-P8602,P8605,P8608,P8641-P8679,P8690-P8698,P8701-P8702,P8704-P8706,P8725-P8729

Vyráběno v období září 1940 až červen 1941.


Typ 330 – Spitfire Mk.III

Spitfire Mk.III ve své první inkarnaci

Protože byl Typ 329 vlastně jen úpravou pro sériovou výrobu na montážních linkách, byl rozvinutím konstrukce letounu Typ 330 tedy Spitfire Mk.III. Jednalo se o letoun s úplně překonstruovaným křídlem, ocasními plochami a stavěný pro výrazně výkonnější motor Merlin XX o výkonu 1036 kw (1390 k). Nové křídlo mělo změněnou konstrukci nosníku, jiné rozpětí a uchycení podvozku, bylo posunuto o pět centimetrů vpřed, pro zlepšení stability letounu při pojíždění po nezpevněných plochách letišť. První prototyp přestavěný z modelu 300 sériového čísla N3297 dostal dále nový čelní štítek kabiny s integrálním pancéřovým sklem, během letu plně zakrytý hlavní podvozek, zatahovací ostruhové kolo, také plně kryté. Dále došlo k úpravám na systému sání vzduchu k motoru a kyslíkové soustavy. Při konstrukci křídla se již plně počítalo s vyhříváním zbraní v něm umístěných.

Spitfire Mk.III ve druhé podobě

Tato varianta prvně vzlétla již v březnu 1940 a první vzlet, tak byl proveden ještě před prvním vzletem typu 329. Letoun sloužil, po zamítnutí výroby sériové verze z důvodu obav z výpadku výroby, jako zkušební nejdříve u výrobce a později pro zkoušky motorů u firmy Rolls – Royce.

Spitfire Mk.III s motorem Griffon

Oproti obecně známým tvrzením vznikl ještě jeden Spitfire označovaný jako Mk.III. V rámci vývoje Spitfiru Mk.V byl jeden z vyrobených exemplářů, konkrétně W3237, přestavěn za použití křídla z Typu 330 ovšem s původními koncovými oblouky. Z této kombinace pak vznikl Spitfire Mk.Vc.

Rozpětí 9,93 m pro N3297, 11,23 m pro W3237
Délka 9,25 m
Výška 3,79 m
Maximální rychlost / ve výšce 630 km/h / 6100 m
Dolet 930 km
Dostup 9700 m
Hmotnost prázdného stroje 2300 kg

Objednávka :
B23634/39                 N 3297, později zahrnut i W3237

 Všechny fotografie a obrázky jsou volně dostupné na internetu.